Hádej, co bude na konci!

27. listopadu 2011 v 18:39 | jeinnny |  Trash
(We wanna live another life but we always have to say - say goodbye!)

Cválat asi nebyl opravdu nejlepší nápad. Ale kdybych se uměla pořádně držet, tak by to nedopadlo pádem z pomalu dvoumetrové Lunet. Přežila jsem svůj první pád jen s pořádně naraženou kostrčí. Ale bylo to super. Cval je opravdu rychlej krok koně. Děkuju Lunet, že mě nezašlápla. V prosinci nepojedu jezdit ani jednou. Mrzí mě to. Chci se tam aspoň jednou stavit a pomoct vykydat. Jen nevím kdy. Prosinec mám opravdu pořádně zapráskanej.
V sobotu jsem ešče byla na vernisáži Oty Nepilýho v kulturáku. S našima jsme ho potkali hned ve vestibulu. Byl přesně takovej, jak jsem si ho pamatovala ze srpnové návštěvy v jeho ateliéru v Brně, kde jsme se mu nečekaně zjevili, usměvavej, hovornej a děsně příjemnej. Táta mu donesl ukázat slibovanou fotku, jak je fotil při posledním zvonění. Společně jsme se vydali podívat se k vystaveným fotkám. Úžasná atmosféra zachycená v 80. letech v Polsku na velkoformátovejch fotkách. Na vernisáži nás pozval na následně promítanej film Černý čtvrtek o potlačeném povstání v 70.letech v Polsku. Hodně silný film. Ať se mi nikdo nesnaží říct, že si žijem špatně. Peníze na chleba máme pořád a svobodu projevu taky. Nechápu, v čem je jinak problém. Ale lidi rychle zapomínaj ...


V pátek jsme měli jet se Stojaníkem na koncert do Holešova. Nejelo se nikam, protože se nám nechtělo. Jediný, po čem jsme všichni toužili, bylo pořádně se vyspat. Tak jsme se domluvili na někdy příště. A bylo to dobrý rozhodnutí. Vidět nás pan ředitel, jak všichni v učebně sedíme na židlích a s prázdnými pohledy čumíme do počítače a k tomu máme puštěnej The Snopl, asi by nebyl moc nadšenej. I přes ospalost jsme nechápala, jak V. může bejt tak fotogenická. Stojaník má opravdu na lidi čuch.
Před tím jsme ešče dostala jedničku z ajiny(!) a byla zkoušená z frajiny z ---- Paříže. Vytáhla jsem si Operu. Naštěstí byla až 14., tak jsem se ty tři věty byla schopná naučit. Uf. Byla jsem se domluvit za A.Ř. kvůli focení příštího tejdne akce Týden bez závislosti. Jsem ráda, že dostanu šanci. Ale trošku se toho bojím. Ale to je asi normální. A byl skvělej páteční oběd. Tentokrát s Verčou a Dominikem. Ať žijí modifikovaný jablka!

Jinak průběh tejdne byl asi nezáživnej, páč si z něho nic nepamatuju. Teda kromě šílený rýmy.
Ale pár věcí by se ešče našlo. Maruš má novej exterňák. Možná nám otevřou seminář dějin umění. A taky jsem se prokousala až na konec učitelskejch novin. Viděla jsem Rozbřesk. A to jsem říkala, že mě nikdo nedonutí se na takovou kravinu podívat. Ale je to hezká pohádka. Nejhoznější věc jsou ale řady na obědech. Kdy už s tím někdo něco udělá?! Čekat v pátek v řadě 25 minut, kdo to kdy slyšel?!

( .... a zkus proti toku času uvěřit síle svýho hlasu.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama