Červen 2012

Bav se dokud můžeš.

10. června 2012 v 0:09 | jeinnny |  On The Trip

Po pěti letech bez třech tejdnů to můžu říct. Miluju naši třídu. Nebyl to nejlepší vejlet. Strážnici Znojmo opravdu nepřekonalo. Aspoň z mýho pohledu. To ale neznamená, že jsme si to neužila. Sbalit si věci už není takovej problém, jak to bejval. Co nemám, nepotřebuju. Fenks H. za toto skvělé moudro. Žádná vtipná situace se nám po cestě nestala. Jen jsme při stavění stanů zjistili, že vlastě nemáme G., které jsme dokonce koupili i jízdenku. Nevadí, žejo. O jednoho míň... Bylo to moje první nocování ve stanech. Nevěděla jsem, co od toho můžu čekat. Podle předpovědi mělo pršet. Trošičku. Ale díky suprovýmu stanu, kterej poskytla V., nebyl problém. Od teďka spím jen ve stanu, žádný ubytování v domě!

Je po mně.

2. června 2012 v 23:39 | jeinnny |  Trash
Měl to bejt článek. Pořádnej článek. Měl bejt napsanej k datu prvního června. Měla bejt trojka z fyziky a taky není. Takže asi tak.
Poslední šance, prej. Karel má vždycky pravdu. Kterejkoli.
Po měsíci je strasně divný pocit psát. Říkám si - your life is a mess, J!, má cenu sem ešče vůbec zaznamenávat minuty tvýho života a dělat z tohoto blogu čím dál větší smetiště? Bojím se odpovědi.
Anyway (haha, tak jsem to slovo nakonec použila. Magore.) jsem bordelář, takže zatím budu pokračovat. Pokračovat v něčem, co nemá smysl. To jediné má v mém životě budoucnost. Těšit se na věci a z věcí, které se nestanou a dosud se nestaly. Nedostaly možnost.

I scream aloud but make no sound. That´s all.