Pro štěstí druhých.

23. září 2012 v 21:49 | jeinnny |  Trash
Zase jsem jela do půl roce do Olomouce.


Tentokrát s mámou. Po rychlo návštěvě doktorky jsme se vydali směr nákup zimní obuvy. Měla to bejt otravná cesta s tím, že si ani jedna nevyberem a budem akorát naštvaný. Jenže zázraky se dějí a já si vybrala první boty, který jsem uviděla. To se mi moc často nestává. Jako bonus mi mamka ešče našla skvělý botičky za 150 Kč a ešče k tomu v mojí miniaturní velikosti 35. Jsou na podpatku a moc mě baví. Uvidíme jak dlouho v nich vydržím chodit.
Potkala jsem spoustu AGčáků. Třeba tam budu taky chodit. Uvidíme.


V pátek jsem jakštakš přežila školu, dodrbala písemku z literatury a užívala si páteční seance.



Jsme vládci podzemí, kdo je víc?




V sobotu jsem dostala jeden z nejlepších dárků. Suprově jsem si popovídala s bratránkem o hudbě. To bylo poslední, co bych čekala. Lidi umí překvapit. Taky sadou hrníčků, aby toho nebylo málo.

- Budu ti věřit!
- Ne, věř sobě. To jediné tě podrží, když ostatní padne.


Začíná mě bavit plnit plán, který si stanovým na den. S takovou bych se mohla na tu maturu úspěšně připravit. Anebo dokonce i na příjímačky. Dočetla jsem nekonečnou Sekyru od Vaculíka, napsala si první maturitní otázku do angličtiny, podívala se a vypsala si 1. díl seriálu Géniové fotogragie. .... Otázkou zůstává, jestli mě náhodou plnění plánu nepřestane bavit hnedka zejtra. Snad ne, když už dokonce i fotím čtvrtý den v kuse.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama